Pašman

0
1768

Pašman a Ugljan jsou dva sousední ostrovy chorvatského Jadranu a jsou si velmi podobné. Mají stejný protáhlý tvar s téměř stejnou délkou, stejný kopcovitý povrch, nadmořskou výšku, podobnou historii i kulturní památky. Nejednotnost je však v původu názvu ostrovů.  Ugljan prý vznikl od olivového oleje (maslinovo ulje) z množství olivových sadů, které se zde pěstují, podle jiných je pozůstatkem názvu dřevěného uhlí (ugljen), vznikajícího v oblasti Ugljanu spalováním vřesového dřeva. Pašman je zas poprvé zmíněn v listinách z roku 990 jako Postimana, možná odvozena od mladých olivových stromků.

NAUTIKA harbor

KABLIN

Zátoka vhodná ke kotvení při severních až jihovýchodních větrech. Uprostřed zátoky se nachází rybí farma. Hloubka od 2 do 20 metrů. Při jižnímu až západnímu větru je zde nebezpečí vln z moře. Do města lze dojít pár minut pěšky.

ČERENJE

Možnost stání na kotvě při severních větrech, mělká zátoka je ale velmi otevřená na celý severozápadní, západní, jižní až jihovýchodní sektor.

ČELINJA

Dvě zátoky otevřené na jih a jiho-západ. Stání pouze na kotvě. Kotvení za poplatek.

KOBILJAK

Zátoka otevřena na jiho-západ. Nutné dát si pozor na muringová lana od malých mol, která visí na plastových lahvích těsně pod hladinou. Možnost stát i na vlastní kotvě.

SV. ANNE

Malá zátoka ideální ke kotvení za severního a východního větru. Nedoporučuje se kotvit za západního, jiho-západního a jižního větru. Kotvení na bójích v hloubce 3-10 metrů. Dobře kryta stromy. Možnost stát také na kotvě, která dobře drží na písčito-štěrkovém dně.

SOLINE

Zátoka s dvěma možnostmi vyvázání na bóje. V severní části Soline je hloubka 2-10 metrů a restaurace poblíž na břehu. Jižní část Soline s podobnou hloubkou a bójemi je ideální pro schování se před východními, severními i jižními větry. V létě jsou zde 3 otevřené restaurace. Možnost kotvit i na kotvě, ale za stání se platí poplatek.

ŽINČENA

Kotvení možné na 10 metrech. Bóje zde nejsou. Zátoka otevřena na jih a méně frekventovaná než vedlejší Landin, kde se také nachází nejbližší restaurace.

LANDIN

Zátoka s možností vývazu na bóje otevřená na jiho-východní větry. Hloubka u bójí 5 – 8 metrů, možnost kotvit i na kotvě, za stání se vybírá poplatek cca 10Kn/m. Na břehu se nachází dvě restaurace. Voda zde je občas zakalená kvůli sousedním rybářským farmám. Kotvení ideální za severních větrů.

TRILUKE

Zde je možnost kotvit na hloubce 10 – 15 metrů. Zátoka je otevřena na jižní, jiho-západní a jiho-východní větry. Nedoporučuje se kotvit při severních větrech z důvodu zápachu z místní skládky odpadu. Kotva dobře drží ve štěrku a písku na dně zátoky.

ZAKLOPICA

Zaklopica je zátoka na jižním konci východní strany ostrova Pašman. Je otevřená na severovýchod a poskytuje útočiště za všech větrů s výjimkou bóry. Hloubka je zde 6 – 8 metrů, u jižního okraje pod dva metry.

Zázemí je zde velmi proměnlivé. Během jedné sezóny tady člověk narazí na různý počet vyvazovacích bójí; jednou je tu jedna, podruhé čtyři, potřetí žádná. Betonové kvádry nicméně zůstávají na svých místech a šikovnější potápěč zvládne provléci vyvazovací lano okem jednoho z nich. Na ty kvádry je třeba myslet, pokud chce loď spustit kotvu.

Na břehu u jižního konce zátoky je sezónní restaurace s podobně nepředvídatelným provozem. Funguje-li, nabízí čerstvé ryby na grilu. Majitel pak občas sedá do veslice a vybírá poplatky za kotvení.

Přes den bývá v zátoce živo, využívají ji malé čluny a loďky z pevniny. Ty zpravidla s večerem odplouvají. V noci často ruší klid jednak nedaleké letovisko Pakoštane, jednak provoz dieselových lodí v Pašmanském kanále. Přesto tu bývá plno, hlavně na začátku a konci týdenního turnusu.

Pro zájemce o protažení nohou na pevné zemi: od konoby vede stezka do okolních kopců, ze kterých je nádherný výhled na zátoku a okolí.

/Pavel Hák

zaklopatica_hak

TKON

Přístav se stáním na muringu u severního mola, na kterém je možná připojit loď na elektřinu a doplnit vodu. Vyvazování na hloubce 3 metry. Zhruba uprostřed přístavního bazénu se nachází ukotvení muringů, Které značně snižuje hloubku. Na západní části mola je lepší kotvit přídí dopředu.

V obci se nachází restaurace i obchod s potravinami. Vjezd do přístavu je označen červeným majákem na konci západního mola. Zhruba o 100 metrů na západ se nachází trajektové molo.

MUNTAN

Kotviště u malého stejnojmenného ostrova na jih od města Pašman. Kotvení na hloubce od 2 do 6 metrů. U kotviště se nacházejí také další tři ostrovy Mali Duzac, Veli Duzac a Cavatul, mezi kterými se z důvodu malé hloubky nedoporučuje proplouvat. Je zde velký prostor pro kotvení díky rozsáhlým mělčinám ale pozor na hloubku.

PAŠMAN

Dobře před vlnami chráněný přístav, často je zde ale málo místa. Hloubka se pohybuje kolem 2 metrů, restaurace a dva obchody poblíž přístavu. Je zde také menší přístav s vlnolamem s hloubkou 1 metru pro malé lodě. Severně se  nachází malá zátoka pro soukromá stání.

BAROTUL

Krytý přístav s možností vyvázat lod k molu. Hloubka 1 – 4 metry, celá zátoka je ale hodně otevřena na severní větry. Dále ke břehu se u mola hloubka rychle snižuje pod 2m.

GARMENJAK

Malý ostrov blízko městečka Barotul, u kterého je možné kotvit na kotvě v případě, že blízké mariny Barotul a Mrljane budou obsazené. Hloubka 4-10 metrů. Mezi ostrovem a pevninou je hloubka pod 1m.

MRLJANE

Druhá marina u ostrova Garmenjak s možností vývazu u mola, bývá zde ale často plno. Restaurace a minimarket poblíž.

NEVIDANE

Přístav s hloubkou max. 2 metry, pro svou mělkost není tedy moc vhodná pro plachetnice a jachty. Vyvazování u mola s ochranou od vln. Nedoporučuje se při západním a severním větru.

DOBROPOLJANA

Dobře krytý přístav s hloubkou 1-3 metry. Vnitřní přístav je mělký a stejně tak u mola na vlnolamu je malá hloubka, lze stát na kraji severního mola. Restaurace a obchod je pár minut od mola na břehu ve městě. Při severních a západních větrech je stání neklidné.

BANJ

Malé, tiché městečko s přístavem, který je chráněn vlnolamem. Hloubka se pohybuje v rozmezí od 0,1 m do 2,4 m. Přístav je dobře chráněn před větry. Ve městě je možné zakoupit si vodu a jídlo.

ŽDRELAC

Městečko s přístavem a možností vyvázat loď k molu. Přímo u mola je hloubka pod 1 metr, proto je zde nemožné stání s větším ponorem lodě. Severní molo s hloubkou 2 metrů je vhodnější pro větší lodě.

PROLAZ ŽDRELAC

V létě se tu nachází pár bójí, v zimně možno kotvit, kotva drží na směsi písku a bahna dobře. Zátoka je krásně krytá téměř za všech podmínek. Obrázek ukazuje zimní výhled na Denárské hory nad Zadarem.

Okolo plující lodě průlivem generují slabé vlnění a mírný hluk.

Pozor! Je zde značně mělko, dobře sledujte hloubkoměr a dejte pozor při točení na kotvě, ať vás to nezanese na mělčinu.

zdrelac

bookZAJÍMAVOSTI

Rozloha ostrov je 63 km2 a má 3 600 obyvatel (v r.. 2009). Pašman i Ugljan patří do Zadarské župy, ve které Chorvati tvoří 93,3%, Srbové 3,5%, Albánci 0,4%, zbytek 2,8% jiné národnosti (např. Slovinci a Bosňané).

Poloha, přírodní poměry a podnebí

Oba ostrovy Ugljan a Pašman administrativní patří do Zadarské župy (Zadarska županija) s metropolí Zadar, který má 73 000 obyvatel. Patří do soustavy okolo 300 ostrovů zadarského archipelagu (souostroví) v severní části Dalmácie. Všechny ostrovy tohoto prostoru – např.. Premuda, Silba, Olib, Ist, Molat, Ugljan, Pašman, Dugi otok, zda Kornatské ostrovy, jsou poměrně ploché a nevysoké, podobně jako Kistanjská plošina (Kistanjska površ) na přilehlé pevnině.

Na rozdíl od Kvarnerských ostrovů (Krk, Cres, Lošinj, Rab, Pag) jsou tyto Severodalmatské ostrovy většinou menší, uspořádány do několika řad, vzájemně oddělených úzkými průlivy a táhnou se od severozápadu na jihovýchod. Geologickým složením z vápenců a dolomitů, výškou, tvarem a směrem, kterým se táhnou, jsou bezpochyby někdejší součástí Kistanjskej plošiny, resp. Ravni Kotar (Ravni Kotaru) na pevnině. Poklesem pevniny a zvýšením mořské hladiny zatopily moře níže položené oblasti, ze které dnes vyčnívají jen výše položené části v podobě ostrovů. Ugljan, čnící oproti městu Zadar, odděluje od pevniny asi 5 km široký Zadarský průliv (Zadarska kanal). Pašman, ležící v úseku oproti Zadaru a Biogradu na Moru, odděluje místy 2-4 km široký Pasmanského průlivu (Pasmanského kanal). Oba ostrovy tvořily v minulosti jeden celek, ale v r. 1883 prokopali mezi nimi kanál Mali Ždrelac, kvůli plavbě lodí prohloubený na 4 m. V r.. 1973 byly ostrovy opět vzájemně spojeny mostem dlouhým 210 m, který vede přes tuto úžinu.

Pašman není zase tak bujně porostlý vegetací, přesto ho domácí nazývají Zelený ostrov (Zeleni otok). Dlouhý je přibližně 21 km, široký do 4,1 km a délka pobřeží má 65 km. Pašman má stejný kopcovitý charakter jako Ugljan – nejvyšším bodem je Veliki Bokolj (272 m). I zde leží všech 9 obcí na ploché straně přivrácené k pevnině, opačná strana je nehostinná a příkrá s mnoha divokými zátokami. Kromě pobytu na východních štěrkových i kamenitých plážích v pěkných zátokách vhodných ke koupání, se ostrov hodí především na treking, pěší túry a horskou cyklistiku (dobře značená je síť turistických a cyklistických stezek). Mořské proudy se v okolí Pašmanu mění každých 6 hodin, proto zdejší moře patří mezi nejčistší na Jadranu.

Obyvatelstvo se zabývá hlavně zemědělstvím, obzvláště chovem ovcí a rybářstvím. Středomořská příroda rozvinula bohatý svět flóry a fauny v podobě mnoha léčivých či aromatických rostlin, a pod mořem uchovává všechny druhy měkkýšů a ryb chorvatského Jadranu. Pravidelný trajekt jezdí z Biogradu na Moru do osady Tkon na ostrově Pašman, v sezóně 8 krát denně (plavba trvá 15 min.).

Ostrovy mají typické středomořské podnebí s dlouhým, suchým, teplým létem a mírnou zimou bohatou na vláhu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 15 ° C, průměr v nejteplejším měsíci červenci je 24 ° C, v nejchladnějším lednu 12 ° C a jen výjimečně některé dny klesne pod 0 ° C. Letní vedra od severozápadu zmírňuje příjemný vánek mistrál. – Intenzita mistrálu a stálost směru dává velmi dobré podmínky plachtění, jako málokde na Jadranu. Na jaře a na podzim proudí od jihovýchodu jugo, v zimě naopak bóra – studený a prudký kontinentální vítr od severovýchodu.Průměrné roční srážky představují 939 mm, s vrcholem v listopadu asi 1 000 mm, minimum je v červenci pouze 30 mm. Roční průměrná vlhkost je kolem 73%. Zejména počátkem podzimu převládá slunečné a teplé počasí s množstvím slunečních hodin, proto je toto období nejvíce vyhledávané přímořskými turisty.

Historický přehled

Oba ostrovy, Pašman i Ugljan,  byly nepřetržitě osídleny již od prehistorických dob. Na Ugljane se našli např. kamenné škrabky z neolitu (mladší doby kamenné) a dvě archeologicky ještě neprobádané jeskyně (Karinja jáma a Pecina na FARC), které zřejmě ukrývají i starší pozůstatky. Nejstaršími známými obyvateli ostrovů a přilehlého pobřeží byly od 4.-3. stol. ilyrští Liburnové, tvůrci tamní bronzové a železné kultury. Na Ugljane se po Liburnech našly pozůstatky valových hradů a sídlišť, např. na kopci Čelinjak nebo Kuranj, na Pašmane zase zbytky mnoha typických opevnění.

Pašman byl také důležitým ostrovem během římské nadvlády – svědčí o tom významný počet pozůstatků římské architektury, kamenné nápisy a římské mince. Název Pašman (Postimana) se poprvé zmiňuje v listinách z r. 990. Od r. 1050 patřil ostrov biskupovi z Biogradu, v r. 1126 připadl Zadarskému arcibiskupství, pak Zadarským benediktinům sv. Krševana, některým zámožným občanům Zadaru a Biogradu, později také benediktinům z Tkon. Na Pašmane stojí od r. 1392 v obci Kraj františkánský klášter, jehož dokumenty ukazují historii tohoto ostrova. Po pádu Benátské republiky v r. 1797 se Pašman dostal, jako ostatní části Dalmácie, pod francouzskou nadvládu, a pak pod Rakousko až do pádu habsburské monarchie v r. 1918, odkdy je již chorvatský.

Turistika a cestovní ruch

Pašman působí ještě větším venkovským dojmem jako Ugljan. Zeleninou, která hojně roste na místních polích zásobují trhy v Zadaru. Jako na Ugljanu, tak i zde vede podél ostrova jediná cesta spojující všechna místa. Ať je to krásný záliv na západě, kde vedou jen cestičky a chodníky přes strmé ostrovní pohoří nebo horské hřebeny Pašmanu. Zde můžeme narazit na 20 km dlouhou panoramatickou cestu od ugljanského mostu do městečka Tkon a ještě dál. Pašman je známý krásnými písčitými i skalnatými plážemi a borovicovými lesy na východní straně otočené k pevnině. Městečka jsou malá a tichá, stvořená k odpočinku a klidné dovolené. Na Pašmane nejsou žádné hotely, ale mnoho soukromých penzionů, apartmánů, rekreačních vil a kempů, v malých osadách je několik obchůdků,skvělých rybích restaurací, konob a jiných služeb pro turisty. Západní strana ostrova nabízí nedotčenou přírodu, množství zálivů, modré moře i staré rybářské domky, s pohledem na Kornatské ostrovy. Kromě samotné hlavní obce Pašman s písečnými a oblázkovými plážemi, stojí za návštěvu kláštery v osadě Kraj a Tkon.

Ždrelac

Malá obec (245 obyv.) Na sz. cípu ostrova Pašman, 6 km na JV od ugljanského letoviska Kukljica, leží v zálivu Sveti Luka, který se šíří k úzkému, uměle prokopanému mořskému kanálu (průplavu) Mali Ždrelac (r.1883), podle kterého dostala obec své jméno (ždrilo, ždrelo = úžina). Kanál dnes odděluje Pašman od Ugljanu, ale od r.. 1973 jsou oba ostrovy opět spojeny – 210 m dlouhým mostem. V Ždrelac stojí Kostel sv. Lukáše (Sveti Luka) – patrona obce, která se zde začala formovat kolem tohoto kostela pravděpodobně od r. 1397. Kostel se vzpomíná již v r. 1289 a koncem 19. stol. se přistavělo západní průčelí se zvonicí. Obyvatelé obce se zabývají turismem, vinohradnictvím, pěstováním oliv a rybářstvím. Ždrelac je atraktivním letoviskem pro jachtaře, majitele malých lodí a milovníky vodních sportů. K dispozici je zde také autokemp a krásné pláže.

Okolí: Banj – obec u stejnojmenného zálivu, 3 km na JV od Ždrelacu. Jméno pochází z řím. dob, odvozené od slova „Balnea“ (lázně – Therme). Z kopce Bokolj (168 m), který se vypíná západně od obce Banj, je krásný výhled na Pasmanský kanál (průliv).

Dobropoljana

Obec s 300 obyv., klidné, tiché, malé letovisko, 5 km na JV od Ždrelac, leží ve stejnojmenné zátoce, na úpatí nejvyššího pasmanského kopce Veliki Bokolj, vysokého 272 m. Poprvé se vzpomíná ve starých listinách z r. 1270, ale intenzivně se začala obec osídlovat v 17. stol. uprchlíky ze Zadaru, kteří sem unikali před Turky. Dnes se obyvatelé zabývají vinohradnictvím, pěstováním oliv, rybolovem a námořnictvem. V obci je kostel Sveti Toma a malý přístav jachet, který je dobře chráněn před jižními a západními větry. V obci a v okolí jsou ve stínu borovic čisté pláže všech typů – štěrkové, písčité, kamenité a betonové. Jsou zde výborné restaurace, kavárny, noční „coctail-bary“, samoobsluhy. Můžete zde také provozovat různé sporty (surfování, jachting, potápění), možnost plavby na okolní ostrovy, jsou zde pěší a cyklistické trasy.

Nevídanou (Neviđane, čti Nevidžane)

Obec se 400 obyv. a malý přístav, leží ve stejnojmenném zálivu, 2 km na JV od Dobropoljana. Tvoří ji dvě části – starší s kostelem se nachází asi 300 m od pobřeží, novější část je postavena přímo u břehu moře. Obec se poprvé vzpomíná ve starých listinách z r. 1067, jméno dostala podle nedalekého kláštera Sv. Nevijane z raného středověku. Při dnešním farním kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (župní Crkva Presvetog srca Isusova) z r.1899 s kamennou zvonicí, se nacházejí ruiny starého kostela z r.1670, zatímco na zbytcích hřbitovní kostelíka z r. 990 byl postaven v 15. stol. nový chrám (nad vchodem je gotický reliéf sv. Michala). Kostel P. Marie od zdraví (Gospa od Zdravlja) – postavený a vysvěcen r. 1640 na památku morové epidemie.

Západně od obce jsou ještě zbytky kostela Sv. Martina z 9.-11. stol., na kopci Binjak se našly pozůstatky ilyrského hradiště a pod kopcem i římského osídlení. Pláže jsou písčité i oblázkové.  Okolí: Mrljane – malé letovisko, 2 km od Nevídanou, má jednu z nejkrásnějších písčitých pláží na Pašmaně, je zde také známý močál s léčivým bahnem. Z Mrljane vede přes hory cestička na opačnou stranu ostrova (asi 3 km), kde se tyčí starobylý kostelík Sv. Antona (Sveti Ante) blízko okouzlující divoké zátoky Uvala Soline, jedné z nejkrásnějších na Z pobřeží. Barotul – asi 1 km dál od Mrljane leží v zátoce Tallinnu malé a tiché letovisko s domáckou atmosférou. Rybáři zde každý den nabízejí čerstvé ryby, dá se koupit i domácí víno, olivový olej, fíky a hrozny. Možnost ubytování je v rekreačních domech a apartmánech.

Pašman

Administrativní středisko ostrova Pašman, malý přístav oproti ostrůvku Babac a Komorník. Název obce, pod jménem Postimana, se poprvé vzpomíná v starých listinách z r. 1067. Mezi zajímavosti patří kostel (župní Crkva), který byl postaven ve středověku, počátkem 18. stol. ho rozšířili o hlavní loď a starou část původního kostela proměnili na presbytář (oltářní část). Zvonici přistavěli v r. 1750. V osadě Mali Pašman (2 km západně) stojí středověký kostel Sv. Roku. Severně od města se v borovém háji ukrývá kemp.

Kraj

Obec s 300 obyv., asi 3 km od Pašmanu, leží 300 m od břehu Pasmanského kanálu. Atrakcí obce je velká stavba plně zachovaného františkánského kláštera s kostelem Sv. Domnia (Sveti Dujam), který byl postaven r. 1392 v gotickém stylu. Klášterní brána byla obnovena r.1699 v barokním slohu, na průčelí je nad branou renesanční reliéf sv. Jerolima z r.. 1544.Pozoruhodná je gotická křížová chodba, knihovna a barokní obrazy svatých v refektáři (klášterní jídelně), která je dnes tichou restaurací s poměrně bohatým výběrem jídel. Mniši zde dokonce nabízejí svým hostům ubytování v jednoduchých pokojích. Klášter má i svůj vlastní malý přístav a pro hosty vybudovali pro zábavu kuželnu. Klášterní muzeum uchovává malířská díla, která ve středověku vytvořil neznámý mistr.

Okolí: Ugrinić – malá rybářská osada a tiché přímořské letovisko mezi Krajem a Tkon (2 km od trajektu) s typickou jadranskou atmosférou a tradičním způsobem života, kde pohostinní domácí nabízejí turistům zejména pokrmy ze zpracovaných čerstvých ryb. Podél pobřeží se táhnou na sebe navazující písčité a oblázkové pláže, obklopené hustou vegetací, proto je toto středisko vhodné pro rodiny s dětmi či milovníky vodních sportů (surfing, potápění, jachty).

Tkon

Obec se 700 obyv., je vstupní branou na ostrov Pašman trajektovým spojem z Biogradu na Moru (v sezóně 8-krát denně, plavba trvá 15 min.). K obci patří i 13 ostrůvků – Planac a Čavatul v Pasmanském průlivu, ostatní jsou J od ostrova Pašman (např. Kosari, Žižanj, Gangaro, Vrgada. Obyvatelé se věnují rybářství, pěstování révy, fíků a oliv. Zajímavosti: Největší historickou pozoruhodností obce, ale i celého ostrova, je původně románský benediktinský klášter Sv. Kuzma a Damiána (nazývaný také Ćokovac), který na 90 m vysokém kopci Ćokovac, severozápadně od obce, dal v r.. 1059 postavit biskup Teodorik na zbytcích předešlé raně byzantské pevnosti a starokřesťanské baziliky. Po zničení Bělohradu benátským vojskem r. 1125 odešlo velké množství jeho obyvatel na ostrovy Pašman a Ugljan. Proto i mniši benediktinského řádu z kláštera Sveti Ivan v Bělehradu se přesídlili sem do opatství u obce Tkon, obklopeném háji borovic s nádherným výhledem. Mniši později ve 14. stol. klášter přestavěli jako pevnost v gotickém stylu.

Pozoruhodný je gotický dřevěný malovaný kříž z r. 1418 umístěný nad oltářem (známý jako „Kříž z Tkon“), portál klášterního kostela s gotickou sochou P. Marie, tři renesanční oltáře, náhrobky opatů a několik nápisů vyrytých hlaholicí. Opatství bylo po staletí školou slovanské liturgie a hlaholské (staroslovanské) literatury. Ćokovac je dnes posledním aktivním klášterem benediktýnů v Chorvatsku, stále s bohoslužbami v domácím jazyce, a známým střediskem hlaholského písemnictví. Název je odvozen od místního dialektu pro ptáka drozda (kos = COK). V samotném městě se nachází bývalé letní sídlo zadarské šlechtické rodiny d’ERCO z 18. stol. a farní kostel Sv. Tomáše (Sveti Toma), také z 18. stol., s obrazem od Petra Jordanića z 15. století. V okolí jsou pěkné pláže, poměrně málo navštěvované, přístaviště jachet a plachetnic, ale také rybí restaurace (konoby) a pivnice, ubytování je možné v domech a apartmánech v soukromí.

 

SHARE
Previous articleDugi Otok
Next articleUgljan

LEAVE A REPLY