Pašman a Ugljan jsou dva sousední ostrovy chorvatského Jadranu a jsou si velmi podobné. Mají stejný protáhlý tvar s téměř stejnou délkou, stejný kopcovitý povrch, nadmořskou výšku, podobnou historii i kulturní památky. Nejednotnost je však v původu názvu ostrovů.  Ugljan prý vznikl od olivového oleje (maslinovo ulje) z množství olivových sadů, které se zde pěstují, podle jiných je pozůstatkem názvu dřevěného uhlí (ugljen), vznikajícího v oblasti Ugljanu spalováním vřesového dřeva. Pašman je zas poprvé zmíněn v listinách z roku 990 jako Postimana, možná odvozena od mladých olivových stromků.

NAUTIKA 

MULINE

Muline je malá obec na západním břehu ostrova Ugljan, na jeho severním konci, u průlivu mezi ním a ostrovem Rivanj. Je zde k dispozici molo s cca dvěma desítkami mooringových stání – hloubka ale směrem ke břehu klesá pod bezpečnou mez. Na molu jsou antoníčky s elektřinou a vodou. Přímo u břehu kotví malé čluny místních. Mimoto je v zátoce pár vyvazovacích bójí. Je zde klidné stání prakticky za všech větrů.

PAVLEŠINA

Zátoka směřující na jih, kotvení na hloubce 2-8 metrů. V letě je zde vyhrazena zóna pro koupání.

PRTLJUG

Malá, přechodně obydlená zátoka na severozápadním pobřeží ostrova. Při jižních větrech zde hrozí nebezpečí vln z moře. Kotvení na hloubce 2-10 metrů, na východním břehu je přístavní hráz, ale pozor na hloubku a kameny.

LAMJANA VELA

Druhá dlouhá dobře krytá zátoka s loděnicí a jeřábem do 200 t. Hloubka od 3 do 20 metrů a výš. Při vjezdu do zátoky z jihozápadu dejte pozor na malý ostrůvek po levoboku. Hloubka zde dosahuje 2,5 metru a neproplouvá se tudy. Stání u mola s elektřinou a vodou. Jeřáb na telefonu 023-208700.

LAMJANA MALA

Dlouhá dobře krytá zátoka. Při vjezdu do zátoky je možnost kotvit na východní straně. Na konci zátoky je tak možnost kotvit na hloubce do 20 metrů, ale na dně leží těžký řetěz. Mola jsou převážně určena pro místní, takže zde není dost místa pro návštěvníky. Před vjezdem do zátoky je nutné dát si pozor na rybářskou farmu.

UGLJAN – KOTVIŠTĚ NA JIHU

Velká zátoka se třemi menšími zátokami. Dobře kryta od východních a severních větrů. Kotvit se zde dá na hloubce od 2 do 20 metrů. V každé zátoce se nachází pláž.

KUKLJICA

Přístav s mnoho muringových stání s elektřinou a vodou. Mola jsou rozdělena na A, B, C, D. Na molech C a D jsou většinou chorvatská dlouhodobá stání. Hloubka v celé zátoce se pohybuje od 2 metrů do 11 metrů.

Nejsevernější vlnolam je označen červeným majákem vedle loděnice. Další dva majáky jsou na vlnolamech při vjezdu do zátoky.

Ve městě je několik marketů a restaurací, v marině i sprchy a WC, od kterých je klíč v kanceláři mariny. Telefon do mariny je 023-373840, webová adresa www.kukljica.hr.

KALI

Větší městečko s 2500 obyvateli, má dva malé přístavy, které jsou však trvale obsazeny rybářskými kutry.

PREKO

Marina Preko

Největší město s přístavem na ostrově. Hlavní část se nachází na jih od malého ostrova Galovac, mezi nímž a severním přístavem Preko je hloubka kolem 0,5 metru.

V hlavní části Preka je marina s možností stání pro 85 lodí do 60 m délky. Hloubka v marině se pohybuje od 2 do 6 metrů. Na nejdelším mole je umístěn červený maják a kousek od něj se nachází wc a sprchy.

Ve městě funguje nemocnice, několik restaurací a supermarket. Dále na jih je trajektové molo a čerpací stanice otevřená snad každý den od 6 do 22 hodin.

Telefon na kapitanát je 023-286183, a do mariny 023-286230. Marina má také internetové stránky na adrese www.marinapreko.com a emailinfo@marinapreko.com.

POLJANA

Zátoka je chráněna dvěma robustními vlnolamy. Za nimi se nachází několik mol k vyvázání. Při vjezdu je na levé polovině zátoky hloubka kolem 2,5 metru a na pravé straně kolem 1,5 metru. Na prvním vlnolamu je umístěn červený maják. Ve městě se nachází pouze jeden supermarket a několik pizzerií. Přístav je většinou obsazen a při jugu je zde stání velmi nejisté.

SUTOMIŠĆICA

Marina Sutomišćica

Obydlená větší zátoka s marinou jménem Olive Island na jižním konci a několika soukromými moly. Hloubka v marině se pohybuje kolem 4 metrů. V západní části je možnost kotvit na kotvě v hloubce 3-7 metrů u velké pláže. Na břehu se nachází restaurace, obchod a centrum opravy lodí. Vjezd do mariny je označen zeleným majákem na konci hlavního mola. Zátoka je otevřena na sever, výskyt vln je zde ale minimální. Jezdí zde vodní taxi pro 12 osob nepřetržitě dle poptávky. V marině najdete cca 200 stání, portálový jeřáb do 35 t a technický servis.

Na západ od mariny je možnost kotvit na kotvě v hloubce 3-7 metrů u velké pláže.V západní části je možnost kotvit na kotvě v hloubce 3-7 metrů u velké pláže.

LUKORAN

Přístav s několika malými moly většinou pro lodě s nižším ponorem. Hloubka se zde pohybuje od 1 do 5 metrů. Na břehu lze najít restauraci, poštu i obchod. Hlavní molo je označeno červeným majákem na východním břehu zátoky.

ČEPRLJANDA

Zátoka s vyvazováním u mola s vlnolamem pouze na hloubce 3 metrů. Místa dále do špice zátoky jsou většinou obsazena a je zde mělko. Hloubka u soukromého mola je kolem 1 metru. Na břehu se nachází pizzerie.

Kotvení Čerprljanda

Zátoka pro kotvení na kotvě. Hloubka přímo uprostřed zátoky je 6,5 metru. Při severním větru hrozí výskyt vln.

UGLJAN

Hlavní město ostrova (1000 obyvatel). V přístavu je málo místa. Při vjezdu pozor na mělčinu nacházející se asi 250 – 300 metrů daleko od vjezdu do přístavu. U vnitřní strany vlnolamu lze kotvit, hloubka u mola se pohybuje kolem 3 metrů. Na břehu je restaurace, obchod i ambulance.

ZAJÍMAVOSTI

Poloha, přírodní poměry a podnebí

Oba ostrovy Ugljan a Pašman administrativní patří do Zadarské župy (Zadarska županija) s metropolí Zadar, který má 73 000 obyvatel. Patří do soustavy okolo 300 ostrovů zadarského archipelagu (souostroví) v severní části Dalmácie. Všechny ostrovy tohoto prostoru – např.. Premuda, Silba, Olib, Ist, Molat, Ugljan, Pašman, Dugi otok, zda Kornatské ostrovy, jsou poměrně ploché a nevysoké, podobně jako Kistanjská plošina (Kistanjska površ) na přilehlé pevnině.

Na rozdíl od Kvarnerských ostrovů (Krk, Cres, Lošinj, Rab, Pag) jsou tyto Severodalmatské ostrovy většinou menší, uspořádány do několika řad, vzájemně oddělených úzkými průlivy a táhnou se od severozápadu na jihovýchod. Geologickým složením z vápenců a dolomitů, výškou, tvarem a směrem, kterým se táhnou, jsou bezpochyby někdejší součástí Kistanjskej plošiny, resp. Ravni Kotar (Ravni Kotaru) na pevnině. Poklesem pevniny a zvýšením mořské hladiny zatopily moře níže položené oblasti, ze které dnes vyčnívají jen výše položené části v podobě ostrovů. Ugljan, čnící oproti městu Zadar, odděluje od pevniny asi 5 km široký Zadarský průliv (Zadarska kanal). Pašman, ležící v úseku oproti Zadaru a Biogradu na Moru, odděluje místy 2-4 km široký Pasmanského průlivu (Pasmanského kanal). Oba ostrovy tvořily v minulosti jeden celek, ale v r. 1883 prokopali mezi nimi kanál Mali Ždrelac, kvůli plavbě lodí prohloubený na 4 m. V r.. 1973 byly ostrovy opět vzájemně spojeny mostem dlouhým 210 m, který vede přes tuto úžinu.

Ugljan, nazývaný ostrovem oliv (Otok Maslina), je dlouhý 22 km, široký do 3,8 km a délka jeho pobřeží dosahuje 79 km. S téměř 8 000 obyvateli patří mezi nejhustěji osídlené dalmatské ostrovy – všech sedm obcí leží na východní straně ostrova, obrácené k pevnině. Kopcovitý vápencový ostrov, místy s dolomity, pokrývá Macchia (Maki), nejvyšším kopcem je Šćah (286 m), prostornějším údolím na severozápadě je Muline, na jihovýchodě Vela i Mala Lamjana. Hornaté a skalnaté západní pobřeží s krasovými jevy (jeskyně) je příkré a těžko přístupné, východní (obrácené k pevnině) se naproti tomu svažuje mírně do moře a tvoří ho členité malé zátoky s plážemi.

Původní středomořskou vegetaci (dub cezmínovitý, borovice, cypřiše) už na 60-70% nahrazují plodiny – zejména olivy, kterých je vysazeno přes 100 000 a už od dob Římanů se zde z nich vyrábí kvalitní olej lisovaný za studena. Pěstují se také fíky, vinná réva, různé druhy ovoce a zeleniny, proto se Ugljan nazývá také „Zadarská zahrada“. Významný je také rybolov a začíná se uplatňovat cestovní ruch. Ostrov je přístupný ze Zadaru přes malý předsunutý ostrůvek Ošljak do přístaviště Preko, vůbec nejfrekventovanější trajektovou linkou na chorvatském pobřeží Jadranu, která jezdí nepřetržitě od r.. 2006 od 5:15 do 24:00 hod.., Téměř každou hodinu (plavba trvá kolem 30 min.).

Historický přehled

Oba ostrovy byly nepřetržitě osídleny již od prehistorických dob. Na Ugljane se našli např. kamenné škrabky z neolitu (mladší doby kamenné) a dvě archeologicky ještě neprobádané jeskyně (Karinja jáma a Pecina na FARC), které zřejmě ukrývají i starší pozůstatky. Nejstaršími známými obyvateli ostrovů a přilehlého pobřeží byly od 4.-3. stol. ilyrští Liburnové, tvůrci tamní bronzové a železné kultury. Na Ugljane se po Liburnech našly pozůstatky valových hradů a sídlišť, např. na kopci Čelinjak nebo Kuranj, na Pašmane zase zbytky mnoha typických opevnění.

Ugljan byl hustě osídlen již v dobách římské nadvlády.O tom vypovídají ruiny četných antických staveb a římských vil na severozápadě ostrova. Dodnes se jich zachovalo deset – největší jsou Vila na Gospodskoj Gomili směrem k Punta Supetar, nebo Stivon v Muline, kde se zachovaly i zbytky římského mlýna na olivy. Také první údaj o názvu ostrova pochází od římského válečníka a filozofa Plinia Staršího (zahynul r.. 79 při výbuchu Vesuvu), který popisuje, že oproti Zadaru leží ostrov Lissa. Koncem 3. stol. nl sem proniklo křesťanství – důkazem jsou raně křesťanské baziliky z 5. století. V 6. stol. celá oblast připadla Byzanci a od 10.-11. stol. začali ostrov Ugljan obsazovat Slované a Chorvaté, jak o tom svědčí písemné dědictví psané v hlaholici. Od poloviny 11. stol. patřily ostrovy pod vládu chorvatsko-uherských králů a v 15. stol. připadly Benátkám, které ze Zadaru učinily sídlo místodržícího pro celou Dalmácii. Pod vlivem Benátské republiky zůstaly ostrovy a celá oblast do jejího zániku v r.1797.

Turistika a cestovní ruch

Po příjezdu na ostrov Ugljan trajektem ze Zadaru návštěvníka ihned upoutá pevnost nad obcí Preko, ze které je krásný výhled. Lákavá je také krásná písčitá pláž, kterou využívají návštěvníci nejen ke slunění a koupání v čistém moři, ale i k různým druhům sportů. Stejně atraktivní je protilehlý ostrůvek Galevac-Školjić s oblázkovými a skalnatými zátokami a starým františkánským klášterem. Mezi větší sídla na ostrově patří i Ugljan a Kali, které mají výrazné rolnické a rybářské zaměření. K rekreaci má však nejvhodnější podmínky Kukljica – rybářská obec a malé letovisko s plážemi i jachtařskou marinou.

Uljan

Rozlohou největší městečko ostrova Ugljan (1 320 obyv.), Přístav rybářských lodí a jachet, s dlouholetou tradicí pěstování oliv, ovoce, révy, také rybolovu a turismu, leží na jeho sv. konci, asi 11 km od trajektu Preko. Rybářské městečko, které nabízí poklidnou autentickou atmosféru sestává z devíti obcí široce roztroušených kolem malebných zálivů, z nichž vyniknou čiňte, Mostir a Luka u Mulinama.

Zajímavosti: Františkánský klášter sv. Jeronýma (Franjevački samostaný Svetog Jerolima) – největší pozoruhodnost města, stojí u písčité pláže Mostir na mysu, který na S straně uzavírá přístav. Postaven byl r. 1430 s jednolodním gotickým kostelem z r. 1447, se zajímavými románskými vlysy. Na dvoře kláštera je hrob biskupa Šime Kožičića, který zemřel r. 1536 a byl zakladatelem tiskárny v Rijece, kde se tiskly knihypsané hlaholicí. Z dalších svatostánků je zajímavý předrománský Kostel sv. Kosmu a Damiána (Crkva sv. Kuzma i Damjana) z 11. nebo 12. stol., Kostel sv. Hipolita v osadě Varoš z 11. nebo 13. stol. později goticky přestavěn, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Crkva Uznesenja blaženě Djevice Marije) z 18. stol. stojí v centru města na kopci s dominantní zvonicí, v dokumentech se původní kostel vzpomíná už r. nebo starokřesťanská bazilika z 5. stol.

V městečku je několik letních domů zadarských šlechtických rodů – vyniká např. palác Dvorac Califfi ze 17. stol nebo Dvorac Beršić ze stejné doby. Z antiky pochází římská Villa Rustica, mauzoleum a monumentální hospodářský objekt (mlýn) na zpracování olivového oleje, též zbytky trojlodní rané křesťanské Baziliky sv. Jana Křtitele (Sveti Ivan Krstitelj) z 5. stol. v lokalitě Stivon, kde se bohoslužby konaly až do 18. stol. – Všechny se nacházejí v zátoce Mulino (Muline). I v zátoce Batalaža byly odkryty pozůstatky římských vil a na kopci Kuranj, jv. od obce, zas zbytky prehistorického opevnění (tzv. gradiny).

Nejkrásnější písčité pláže jsou již v zmíněných zátokách Mostir a zejména Mulino, které nebývají přelidněné a je zde krásný výhled na okolní ostrovy a ostrůvky. V Ugljane poskytují ubytování zejména domy v soukromí a několik restaurací nabízí místní speciality. LukoranJedna z nejmalebnějších obcí na Ugljane (500 obyv.), Leží u sv. pobřeží, 5 km na JV od města Ugljan, podél úrodných polí a malebných zátok, např. Luka Lukoran je příjemná, asi 500 m dlouhá zátoka chráněná od většiny větrů (kromě SZ Mistrálu), na jižním konci s majákem.

Obec skládá ze dvou hlav. částí – v centrální je Veli Lukoran kolem zátoky Luka Lukoran a Mali Lukoran leží na Z břehu sousední zátoky Luka Sutomišćica. Z římského období, kdy se obec nazývala Laucarani, se zachovaly zbytky staveb a hrobů na několika místech v obci. Chorvatská osada Lukarano se poprvé vzpomíná v starých dokumentech z r.. 1075 jako majetek zadarských benediktinů sv. Krševana. Hřbitovní Kostel sv. Vavřince (Crkva sv. Lovre) s románskými prvky, byl přestavěn v 17.-18. století. Pod osadou Zmorac leží zbytky gotického kostela a staveb postavených údajně egyptskými mnichy ve 14. stol. Nejznámějším domem je barokní letní sídlo (tzv. ljetnikovac) zadarské šlechtické rodiny de Ponte ze 17. stol. Obec je typická množstvím zátok a krásnou pláží obklopenou stoletým borovým lesem, zde je také autokemp.

Sutomišćica

Malé turistické letovisko a přístav ve střední části východního pobřeží leží v nádherné zátoce Luka Sutomišćica, 2 km na JV od Lukoranu a 2 km na SZ od trajektového přístavu Preko. Tato největší zátoka na východním pobřeží Ugljanu je asi 1 200 m dlouhá, nabízí bezpečné kotviště pro jachty v nejnovější mariny Zadarské župy z r.. 2007 „Marina Olive Island má 200 míst, zdvihadlo „travellift“, technické služby a obchod. Přístav v zátoce chrání 250 m dlouhý vlnolam, na jehož konci stojí maják. Další maják tu stojí na SZ straně mysu Rt sv. Grgur. Pláže jsou tady tři a to Plaža Riva, Bililo-Punta a Špilić.

V obci se nachází slavný barokní zámeček (ljetnikovac) šlechtického zadarského rodu Lantana, který je vzácným příkladem venkovské architektury na Zadarských ostrovech. Postavil ho hrabě Marcantonio de Lantana r.. 1686 jako benátskou vilu s rozsáhlým parkem, kaplí a pěkným okolím v barokním stylu. Historicky hrál zámek důležitou roli v kulturním a politickém životě vládnoucích kruhů v Zadaru – do poloviny 18. stol. se zde vykonávali ceremoniální povinnosti benátského guvernéra pro Dalmácii a Albánie. Starokřesťanských farní Kostel sv. Eufemie (župní Crkva sv. Eufemije) se vzpomíná již ve starých listinách z r. 1349 – po obnově r. 1679 ho přestavěli, na oltáři sv. Jerolima vynikne barokní obraz od neznámého benátského mistra.

Okolí: Poljana – jedna z nejmenších obcí na ostrově Ugljan (400 obyv.), Leží v malebné zátoce u Sutomišćica, na jedné straně obklopené poloostrovem sv. Petra s majákem a románským kostelem sv. Petra z 13. stol., z druhé strany zástavbou domů se zahradami. Množství studní, vodních zdrojů a slunečných dnů dává po celý rok možnosti na pěstování více druhů ovoce a zeleniny. Pláže jsou dvě – Plaža Sveti Petar a Plaža „Centrala“. Na jz. od Poljana ční 238 m vysoký kopec Vela Glave, ze kterého je krásný výhled na Zadarské souostroví.PrekoAdministrativní středisko ostrova Ugljan, trajektový přístav linek ze Zadaru, městečko s 1 350 obyv. (Celá Občina 3 870 obyv.) A spolu s Kukljica i nejživější místo na ostrově Ugljan, leží přímo naproti Zadaru. Přístav je v počtu cestujících nejfrekventovanější vůbec ze všech chorvatských ostrovů – více než 1,6 milionu osob a 260 000 vozů ročně. Trajekt jezdí téměř každou hodinu, plavba trvá kolem 30 minut. Cesta z přístavu spojuje oba konce ostrovů – na sz. Ugljan, na JV Pašman (přes Most Ždrelac).

Preko s okolím bylo osídleno již v římské době, dokazují to zbytky antických staveb v lokalitě Gradine. Na pobřeží se nacházejí částečně zalesněné kamenité a písčité pláže – např. písčitá městská pláž Jaz s Modrou vlajkou, Plaža Sv. Ante, Bilišće, Plaža Magazin, nebo zátoky Uvala svitem, Uvala Željina, ale ty již nejsou tak atraktivní jako na protilehlém ostrůvku Galevac-Školjić. Stojí zde románský Kostel sv. Jana Křtitele (Sveti Ivan Krstitelj) 11. stol. a barokní farní kostel z r. 1765, postavený na místě staršího kostela. Asi 4 km na JZ od obce se vypíná 265 m vysoký kopec se zříceninou středověké Pevnosti sv. Michala (Tvrdava Svetog Mihovila)z 13. stol. z dob Benátské republiky, odkud je úchvatný pohled na Zadar, plošinu Ravni Kotaru, přes 200 ostrovů zadarského archipelagu a Národní park Kornati. Z Preko vede k pevnosti úzká cesta, která se vine vzhůru zalesněnou krajinou (pěšky trvá asi 1 hod.).

Galevac-Školjić – malý ostrůvek oproti přístavišti (80 m od břehu), pokrytý bujnou středomořskou vegetací, je známý františkánský klášter sv. Pavla Poustevníka (samostaný sv. Pavla Pustinjaka) 15. stol. s kostelem sv. Pavla. Klášter nejprve obývali pavlínski mniši, v r.. 1446 ho obsadili tzv.. Franjevci trećoredci glagoljaši – Františkáni Třetího řádu, kteří v liturgii používali hlaholici a staroslověnštinu, v 17. stol. sloužil jako lazaret, dnes uchovává sbírku knih psaných hlaholicí a cenný obraz „Modlitba na Olivetské hoře“ ze 17.-18. století. Na ostrůvku jsou oblázkové pláže vhodné ke koupání, přístup zajišťují pravidelné výletní čluny.

Kali

Se svými 1 730 obyvateli se považuje za největší městečko na ostrovech Zadarské župy. Leží 3 km na JV od Preko, na poloostrově mezi dvěma zálivy – Kali a Batalaža a kolem dvou dalších jižnějších zálivů – Mala Lamajana a Vela Lamajana, které odděluje mys Rt Zaglavica. V obou zálivech jsou krásné písčité pláže. První historická zmínka o obci je v jednom dokumentu z r.1299. Ekonomika je založena zejména na rybářství, marikultúre (umělém chovu ryb a mušlí) a turismu. Kali patří mezi nejdůležitější centra rybolovu na východním pobřeží Jadranu. Nachází se zde několik soukromých rybářských firem a podniků, v provozu je jedna z největších flotil pro lov tuňáků na Jadranu, nebo rybí farma na chov velmi chutných ryb, tzv. mořských vlků (chorv. Lubin nebo brancin).

Zajímavosti: Staré jádro s úzkými uličkami, kamennými domy v dalmatinském stylu a barokním farním kostelem sv. Vavřince (Sveti Lovro) 15. stol. se zvonicí, se nachází na kopci, odkud je nádherný výhled na okolí. Na jiném kopci, jz. od města, stojí malý kostel Sv. Pelegrina ze 14. století. Každý rok se 10. srpna na svátek Sv. Vavřince, patrona Kali, koná v městě tradiční rybářský festival Kaljska Ribarska noc

Kukljica

Malá rybářská obec (650 obyv.) a nejvíce rozvinuté turist. letovisko ostrova Ugljan, leží na jeho JV konci, 5 km od Kali a 5 km vzdušnou čarou od protější pevniny (města Sukošan). Kukljica, stejně jako zbytek ostrova, má velmi členité pobřeží s několika zátokami, poloostrovy, písčitými a kamenitými plážemi. Okolní krajina vyniká bujnou vegetací s hustými borovicovými lesy, cypřiši, macchiou, fíkovníky, révou a nepostradatelnými olivovníky. K samotné obci patří i 4 ostrůvky – Bisage, golac, Mišnjak a Karantunić. První známá písemná zmínka o Kukljica je v listině „Codex diplomaticus“ z r. 1106 o darování olivovníku Klášteru Sv. Krševana v Zadaru. Významné histor. stavby jsou bohužel poškozené – letní zámek (ljetnikovac) rodiny Nassim z r. 1623 nebo zbytky budov Ortulanovho paláce (Ortulanov dvůr). Nejvíce kamenných domů v typickém původním dalmatinském stylu je právě ve staré Kukljici. Domy navazují na sebe a tvoří malé, téměř obdélníkové náměstíčka, které domácí nazývají „dvůr“ – nejvíce zachovány jsou Bacino dvůr, Benin dvůr, Jogín dvůr, Lisičin dvůr, Lonin dvůr a Martinův dvůr.

Letovisko a jeho bezprostřední okolí má mírné středomořské klima s průměrnou teplotou vzduchu 22 ° C od května do října, 2 500 hodin slunečního svitu ročně, klidné moře s příznivými větry a dobré možnosti koupání – např. na atraktivních písčitých plážích se stínem borovic v zátokách Sabuša, Kostanj, Kunčabok a Jelenice (také nudistická pláž). Na vyvýšenině polostrova Zaglav, mezi zátokami Gnjojišća a Kukljica, asi 200 m od obce, se v hustém borovicovém lese blízko písčitých a kamenitých pláží, nachází turistická osada. Zelena Punta s rekreačními a sportovními zařízeními (škola potápění, půjčovna kol a člunů, tenisové kurty, minigolf, plážový volejbal, animační programy, diskotéka). V Kukljici je také přístaviště jachet a plachetnic (150 míst) s jachtařskou školou. Za zmínku také stojí velmi oblíbená rybí restaurace (konoba) Kod Barba Tome s originálním „lodním“ barem.

Z historie můžeme zmínit starochorvatský Kostel Sv. Jerolima v románském podobě pochází z 13.-14. stol., stojí na JV části zátoky Kostanj. Farní (župní) Kostel sv. Pavla byl postaven na základech staršího chrámu – cenné hlaholské nápisy svědčí o jeho výstavbě r. 1666 (nápis na portálu) a posvěceni v r.. 1674 (nápis v kostele). Interiér obsahuje pět velkých oltářů a zvonici z 18. stol. je vysoká 25 m. Votivní barokní Kostel P. Marie Sněžné (Světa Gospa Snježna) ze dne 17. stol. stojí u zátoky Ždrelašćica, blízko mostu spojujícího Ugljan a Pašman. Údajně stojí na místě, kde podle rozmarů počasí v období vrcholného léta sněžilo. Cenný je jeho renesanční dřevěný oltář (pouze kopie, originál se nachází v Muzeu sakrálního umění v Zadaru). Kostel je zapsán v Registru regionálních kulturních památek ve Splitu. Svátek P. Marie Sněžné se od r. 1514 nepřetržitě slaví každý rok 5. srpna, s velkolepou pompou na moři, sochou P. Marie a regatou stovek různých lodí.