Dugi Otok je největší ostrov v souostroví Zadar a zároveň sedmý největší ostrov v Jaderském moři. Název Dugi Otok znamená v chorvatštině „ dlouhý ostrov“, což napovídá jeho tvar. Je 45 km dlouhý a pouhých 5 km široký, jeho celá rozloha je 124 km2. Dugi Otok se nachází ve vnější linii chorvatských ostrovů, na západ od něj je tedy jen volné moře. Na jihu ostrov navazuje na souostroví národního parku Kornati, kam se právě z Dugi Otoku pořádají výlety pro turisty. Jihozápadní pobřeží ostrova je skalnaté a velmi strmé, naopak severovýchodní pobřeží se mírně svažuje do moře, nachází se zde tedy jedny z nejkrásnějších písečných zálivů a zátok v celém Jadranu, např. Telaščica, Soliščica a vyhlášená zátoka Sakarun. K tomuto pobřeží náleží také celá řada menších ostrůvků jako například Golac, Bršćak, Magarčić, Mali Planatak a Veli Planatak.

NAUTIKA

PANTERA

Ve velké zátoce Pantera se běžně nachází větší množství vyvazovacích bójí. Za stání se platí zhruba 15 Kn/m, ale je to výhodné místo na stání, pokud se chcete pěšky podívat na známý maják Veli Rat. V roce 2012 bylo možné za poplatek domluvit vstup do majáku.

VELI RAT

Hezká zátoka s bójemi, krytá na většinu větrů. Kotvit lze mimo bójové pole na hloubce asi 10metrů. Kotva drží dobře. Při severním větru opatrně.

V roce 2015 v říjnu jsme s 12 metrovou lodí za bóji platili 38EUR! Jestli je zpoplatněné i kotvení není jisté.

SAKARUN

Zátoka Sakarun je jednou z nejhezčích písečných pláží v oblasti, pohříchu v sezóně bývá hodně obsazená.

Kotvení na 5-8 metrech, kotva drží dobře. Směrem na jih je otevřená, proto je při Jugu značně nepohodlná.

Maják Veli Rat a stejně tak městečkou jsou v pěším dosahu.

MEŽANJ

U jihozápadního pobřeží ostrova se nachází malý ostrůvek jménem Mežanj. Kotvit je zde možné mezi ním a Dugi Otokem asi na šesti metrech hloubky, protože se ale nejedná o zátoku a kotviště je velmi otevřené, nedoporučuje se zde zůstávat přes noc. Dno je navíc hodně skalnaté a kotva může špatně držet.

LUČIĆA

Velmi otevřená zátoka na jihu Dugi Otoku. U jejího ústí se nacházejí dva menší ostrůvky. Zátoka je dost otevřená na západ

TELAŠĆICA – MIR

Zátoka Mir je výborné kotviště jako výchozí bod pro prohlídku slaného jezera. Je v ní dost vyvazovacích bójí a možnost stání u mola (kde je ale hloubka většinou nižší než 2 m), jezdí sem ale v létě pravidelně výletní loď s turisty a mezi 10. a 16. hodinou je nutné nechat nábřeží volné. Na břehu je restaurace Mir.

Velká zátoka Telašćica je přírodním parkem, nepatří ale do národního parku Kornaty. Vstup je zde asi 60 Kn na osobu, což zahrnuje i stání na bóji.

TELAŠĆICA – ŠKOLJ

V úplném konci Luky Telašćicy jsou dva malé ostrůvky pojmenované Školj. Za nimi lze kotvit u restaurace Goro nebo v západnější zátoce. Hloubka se pohybuje mezi 8 a 6 metry. Kotviště je velmi navštěvované, ale při bóře jsou zde velké poryvy. Díky krytí celé zátoky zde ale nevzniká vlnění.

Restaurace má většinou otevřeno, ale je lepší se objednat předem po telefonu.

TELAŠĆICA – KRUŠEVICA

Podél východní strany zátoky Telašcica se nachází množství vyvazovacích bójí. U vesničky Kruševica najdete restauraci. Poplatek za stání se vybírá stejně jako v celé zátoce, 60 Kn na osobu, a zahrnuje většinou dvě až tři noci stání. Kotviště je dobře kryté na většinu větrů kromě jihozápadního až severního sektoru. Hloubka se pohybuje od  3 do 9 metrů, dno je mořská tráva.

MALA PROVESA

Průplav Mala Proveza se nalézá mezi ostrovem Dugi Otok a Katina. Oproti průplavu Vela Proveza (mezi Katinou a ostrovem Kornat), je hlubší, bezpečnější a dobře označený. Proud zde může dosáhnout až uzlů a má tendence kopírovat převládající směr větru.

Stání na bójích nedaleko restaurace na ostrově Katina. Z okolních kopců je krásný výhled na severní část Kornat. Je zde klid a čistá voda.

ĆUŠĆICA

Klidná a krásná zátoka s průzračnou vodou, dobře krytá na severní větry. Pozor pouze za větrů z jihu, i když na vlny ji i z jihu chrání kornatské souostroví. Z okolních kopců jsou krásné výhledy na Kornaty.

Podle posledních zpráv se zde platí asi 60kn na osobu. Ale osobní zkušenosti chybí, v roce 2011 jsme zde rozhodně neplatili.

RAŠOVAC

Malá a mělčí zátoka na severovýchodním pobřeží ostrova, lze zde kotvit na hloubce asi 10 m. Dno je více kamenité, místy je mořská tráva. Při severních větrech není bezpečné.

SALI

Malé, ale příjemné městečko daleko z dosahu turistů. Je to centrum rybolovu ve středním Jadranu a má svoji vlastní továrnu na zpracování ryb.

Mooringová stání s vodou a elektřinou jsou jak na JZ břehu, tak před obchodem na SZ straně. Na podzim 2015 tu chtěli 50EUR za noc. Stání je kryté na všechny větry kromě jihovýchodních. Vnitřní malý přístav je obsazený rybářskými a menšími čluny.

V městečku je malá samoobsluha, restaurace a cukrárna s vynikající zmrzlinou.

ZAGLAV

Zaglav je malé městečko s restaurací a obchodem a hlavně s čerpací stanicí otevřenou každý den od 7 do 20 hodin. Nafta je zde dražší než na pevnině, na druhou stranu se tu kvůli tomu málokdy čeká. Vedle pumpy se dá stát u vnějšího mola malého přístavu, kde je hloubka okolo 2,5m. Vnitřní malý přístav je mělký a obsazený.

V jižnější části zaglavské zátoky je pěkné místo na kotvení, je to za vlnolamem, takže zde nehrozí velké vlnění. Na druhou stranu je kotviště otevřené na severní a severovýchodní větry. Na dně je hlavně mořská tráva a kotva zde poměrně špatně drží.

KRKNATA

Kousek nad Zaglavem je hned u pobřeží Dugi Otoku malý ostrůvek Krknata a ještě menší Krava. Mezi těmito ostrovy je hloubka okolo 6 m a lze zde kotvit. Místo se určitě nedoporučuje přes noc kvůli své otevřenosti, dno je místy skalnaté.

ŽMAN

Vnitřní mělký přístav je obsazen, u vnějšího mola z vnitřní strany je hloubka asi 2,5m. Na břehu najdete dvě restaurace.

LUKA

Luka je klidná zátoka, u nábřeží na východní straně zátoky je několik mooringových stání s elektřinou a hloubkou 2 – 3 m. Za stání se platí asi 15 Kn/m. Stání je nebezpečné pouze při jugu, protože jsou zde velké poryvy. Na břehu najdete jak restauraci, tak obchod.

LUŠKI

V severnější části zátoky lze kotvit na hloubce cca 6m, blízko ostrova Luški. Pozor, mezi ostrovem Luški a výběžkem Dugi Otoku proplouvejte pouze středem a s velkou opatrností, hloubka se zde pohybuje pod 3m.

OVČA

Malá zátoka s krátkým molem s hloubkou asi 1,5m. Před molem lze i kotvit.

SAVAR

Savar je malá vesnice se 100 obyvateli. Ve východní části zátoky se nacházejí dvě mola, u obou je hloubka okolo 2 – 3 m. Stání zde je ale hodně otevřené na severní sektor.

BRBINJ – BOK

V severnější části zátoky Bok u městečka Brbinj je možnos stát u nábřeží na hloubce asi 3m, je zde pár mooringových stání s elektřinou a vodou. Ve městečku najdete restauraci i obchod.

Západně a jižně od městečka jsou v zátoce Bok vyvazovací bóje, od kterých vedou lana sloužící pro vyvázání zádi ke břehu. Za stání se zde platí asi 15 Kn/m. Jugo vytváří v této zátoce nepříjemné poryvy.

BRBINJ – LUČINA

Zátoka Lučina je ze severu krytá ostrůvkem Utra. V celé zátoce jsou vyvazovací bóje, některé jsou ale už na mělčině u břehu. Ve východní části zátoky je možné stát také u krátkého nábřeží s hloubkou 4m, malé molo slouží trajektům.

BOKAŠIN

V zátoce Bokašin se nachází námořní bunkr, v jehož vjezdu se lze vyvázat. Pozor ale, dále v bunkru sedí na dně potopený motorový člun (na fotce ještě nepotopený, ale na stejném místě). Naproti bunkru je před penzionem krátké nábřeží s hloubkou asi 2m, u kterého lze také stát.

V severní části vstupu do zátoky se u pobřeží nacházejí dva malé ostrůvky. Hloubka mezi nimi a pobřežím Dugi Otoku je asi 5-6 m a lze zde dočasně kotvit. Mezi ostrůvkama samotnými je hloubka jen necelý metr, rozhodně tudy neproplouvejte. Kotviště je otevřené na severní a jižní větry.

DRAGOVE-DUMBOKA

V zátoce Dumboka se taky nachází námořní bunkr, ve kterém se lze vyvázat, dle některých zdrojů je zde ale hodně potkanů. Před bunkrem se ale dá kotvit.

Ve východní části zátoky je malý přístav a je možnost se vyvázat u nábřeží asi na 2m hloubky. Občas se zde vybírá poplatek za stání.

Zátoka je hodně otevřená na severní sektor.

BOŽAVA

Božava je město s cca 350 stálými obyvateli a je to moc pěkné letovisko. Je zde molo s mooringy, elektrikou a vodou. Zátoka je celkem hluboká, od 8m u vlnolamu po 6m hloubky uprostřed, hloubka se u nábřeží však velmi rychle snižuje až pod 1m. Na břehu zde najdete jak vícero restaurací a penzionů, tak obchod i pekárnu.

Protože je zátoka velmi otevřená na jih a při silném jihovýchodním jugu se podél Dugi Otoku rozbíhají velké vlny, je za tohoto větru stání ve vnějším přístavu a vyplouvání a zaplouvání velmi obtížné až nebezpečné.

NÁMOŘNÍ BUNKR NA SZ POBŘEŽÍ

Obecně nejlépe krytá a chráněná kotviště v Chorvatsku. Do vstupu bunkru se vejdou 4 plachetnice, v nouzi šest. Občas tam ale jachtaři dělají binec, vyhazují odpadky a dle některých svědectví tu najdete i potkany.

DOBRA

Mělčí zátoka na severovýchodním pobřeží ostrova Dugi Otok. Kotví se zde zhruba na sedmi metrech. Pozor, u vjezdu do zátoky je označená nebezpečná skála pod hladinou. Zátoka je dobře kryta na jižní a západní větry, naopak na severovýchodní sektor je velmi otevřená.

SOLINE

Větší zátoka v severní části ostrova, v jižním cípu zátoky u malého městečka lze stát na čele východního mola, ale hloubka se zde pohybuje pod dva metry.
Naproti městečku v západní zátoce lze stát na kotvě. Je zde vrak, ale je dobře viditelný. Kemp Mandarino provozuje Čech, provozuje sice Čech, ale kotviště – bojky má ve správě chorvatská firma, která vlastí licenci na jejich provozování a v ceně kotvení není žádná služba poskytovaná provozovatelem kempu. V kempu je i restaurace a malý obchod.

/Tomáš Navrátil

ZAJÍMAVOSTI

Dugi Otok je také znám četnými jeskyněmi, nejnavštěvovanější z nich je Strašna Peć. Vnitrozemí ostrova je vápencové, mezi kopcovitými hřebeny se zde prostírají úrodná krasová pole, kde místní obyvatelé úspěšně pěstují olivovníky, vinnou révu a zeleninu. Ostrov také poskytuje ideální prostředí pro chov ovcí a rybolov. Nejvyšší bod ostrova je Vela Straža s 338m. Na celém ostrově nejsou žádné vodní toky ani prameny, všechna voda je sem vedena z pevniny.

Na ostrově žije asi 2800 obyvatel. Kromě dvou se všechny obce a městečka na ostrově nacházejí na severovýchodním pobřeží. Hlavní a největší obcí je Sali se svými 1200 obyvateli. Další obce jsou například Žman, Božava, Soline, Luka a Veli Rat. V městečku Veli Rat najdete menší marinu, na severu ostrova stojí krásný maják stejného jména, Veli Rat, ke kterému se dá po pohodlné cestě dojít pěšky z mariny a za menší poplatek i vylézt nahoru a prohlédnout si Dugi Otok z výšky. Maják byl postaven v roce 1849, je 42m vysoký a tím nyní nejvyšší maják na Jadranu. Na dvoře majáku stojí kaple sv. Nicholase, která je stále vyhledávaným místem pro romantické svatby. V obci Božava je prestižní potápěčská škola, je zde ideální prostředí pro potápění, ale také pro windsurfing a jachting.

Prvními historickými obyvateli byli jako na téměř všech jadranských ostrovech Ilyrové. Mnoho toho po nich na ostrově nezůstalo, ale našli se zde pozůstatky velké římské venkovské usedlosti. Pozoruhodné části staveb, jako např. podlahové mozaiky byly převezeny do Archeologického muzea v Zadaru. Ostrov byl od 10. století majetkem bohatých zadarských rodin a klášterů, významně osídlen začal být Dugi Otok až v 15.-16. století po nájezdech Turků.

Hlavní atrakcí ostrova Dugi Otok je přírodní park Telašćica. Nachází se v jihovýchodní části ostrova a patří k němu i 13 okolních ostrůvků. V parku je zastoupena téměř celá středomořská flora a fauna, více než 400 druhů rostlin a 300 druhů živočichů. Spousta z nich jsou endemické druhy vyskytující se pouze v této části světa, včetně dnes už ohrožených červených korálů a masožravé houby. Park je také útočištěm pro osly, kteří se volně pohybují v zátoce Mir. Park Telašćica je rozdělen na tři hlavní části:

„Telašćica Bay“ je jeden z nejkrásnějších, nejbezpečnějších a největších přírodních přístavů na pobřeží Jaderského moře. Patří do něj 6 ostrovů, 25 jednotlivých zálivů a celkem 69 km pobřeží, které nabízí atraktivní místa na kotvení.

„Delima rock“ je až 200m vysoký útes téměř kolmo se svažující do moře. Takovéto hnízdiště vyhledává spousty druhů ptáků, které zde můžeme zahlédnout, mimo jiné sokola stěhovavého a vzácného ostříže jižního.

Slané jezero „Mir“ patří k nejnavštěvovanějším místům na Telašćica. Bezodtokové jezero je asi 2 km dlouhé, mělké a díky postupnému vypařování vody má vysokou koncentraci soli. V jarních měsících bývá díky své malé hloubce teplejší než okolní moře.