0
1005

Ostrov Iž (rozloha 17,6 km²) leží v zadarském souostroví a patřící k Severodalmatským ostrovům. Leží mezi ostrovy Dugi otok a Ugljan. Mezi Ugljanem a Ižem je Střední průliv (Srednji kanal), mezi Ižem a ostrovem Dugi otok Ižský průliv (Iški kanal).

Ostrov Iž je pouhých 12,5 kilometru dlouhý a 2,5 kilometru široký a leží necelé dvě hodiny plavby trajektem ze Zadaru. Kdysi tu žilo přes tisíc rodin, lidé se živili rybolovem, sběrem oliv a prodejem keramiky. Dnes tu nezůstalo víc než sto stálých obyvatel. Hodně slov a zdejších jmen je převzato z italštiny.

NAUTIKA harbor

SOLINE

Zátoka na západní straně ostrova Iž. Je určena ke stání na kotvě v hloubce od 2 do 10 metrů. Zátoka je ze severozápadu chráněna ostrovem Glurovic, vedle kterého se nachází malý ostrůvek, mezi nimž a ostrovem Iž není hloubka vhodná k proplutí s lodí s větším ponorem.

Při západním větru se zde mohou vyskytovat vlny. Zhruba 50 metrů od ostrova Glurovic je nutno dát pozor na rybí farmu.

VODENJAK

Zátoka vhodná pro stání na kotvě v hloubce od 1 do 15 metrů. Z jihovýchodu je chráněna malým ostrovem Skoljic. Mezi tímto ostrovem a ostrovem Iž je hloubka do 1 metru (vhodné ke koupání). V zátoce se většinou nachází menší množství vyvazovacích bójí.

BRŠANJ

Zátoka s přístavem a hloubkou od 1 do 15 metrů. Stání u mola je dobře chráněno ze všech stran. No konci přístavního mola pro trajekty se nachází maják. V přístavu za vlnolamem je možnost vyvázat se na hloubce kolem4 metrů. Vlnolam je ale z vnitřní strany pod hladinou zasypaný ze šikma, takže pozor na hloubku. Před vlnolamem lze také dočasně kotvit.

MALI IŽ

Městečko s přístavem, rozděleným na mola pro lodě s malou hloubkou ponoru (do 2 metru) a molo s hloubkou 5 metrů pro plachetnice, které je označeno červeným majákem. K severní straně většího mola pravidelně přijíždí trajekt, ale je možné zde krátkodobě kotvit. Vnitřní strana tohoto mola má hloubku pod 1,5 m. Ve městě se nachází minimarket a restaurace pár minut od mola.

KNEŽ

Městečko s přístavem a několika moly. Hloubka je zde od 2 do 5 metrů. Před restaurací Kněž je několik stání s elektřinou a vodou, platí se zde cca 100 kuna. Před severnější restaurací Baroni je několik vyvazovacích bójí, které jsou pro hosty restaurace zdarma. Bóje naleznete i u ostrůvku Kněžak.

KNEŽ U KNEŽAKU

V průlivu mezi Ižem a ostrůvkem Knežak se nachází bójkové pole, pravděpodobně je zde stání placené.

VELI IŽ

Marina s možností stání u mola v západní části mariny s elektřinou a vodou. 50 míst ke stání na vodě, 45 míst na souši, 24t jeřáb a technický servis. Restaurace a supermarket se nachází ve městě (pro milovníky steaků je zde restaurace Mandrac). Hloubka v marině od 6 do 2 metrů. Několikrát denně zde jede rychlý trajekt do Zadaru.

bookZAJÍMAVOSTI

Na východním pobřeží ostrova najdete dvě hlavní osady, poklidná letoviska Veli Iž a Mali Iž.

Malý Iž je zajímavý svou předrománskou rotundou Panny Marie pocházející pravděpodobně z 9. nebo 10. století. Podařilo se zde rovněž zachovat letní sídla zadarských šlechtických rodů Kanadjetiů, Fanfognů a dalších.

Ve Velkém Iži si můžete prohlédnout dominantní kostel sv. Petra a Pavla ze 14. století, jehož dnešní vzhled je však odrazem architektonických úprav, kterými prošel v minulosti.

Od severozápadního mysu je vidět kaplička sv. Roka nad osadou Velký Iž a také nejvyšší hora Korinjak. Obě městečka poskytují turistům dostatečné zázemí v podobě ubytovacích kapacit, restaurací, kaváren a obchůdků s potravinami a suvenýry.

Iž je ostrovem rybářů, hrnčířů, olivových hájů (asi 100 tisíc olivovníků) a typicky středomořského rostlinstva. Iži se říká, že je to ostrov oliv. Je součástí zadarského souostroví a leží asi 14 námořních mil od Zadaru. Iž je jediným dalmatským ostrovem, jehož obyvatelé uchovávají tradici hrnčířství. Nádoby, vyrobené z charakteristické hrnčířské hlíny, i dnes lákají kupující svým tvarem.

Ostrov Iž o prázdninách ožívá nezvykle bohatým kulturním ruchem. Výtvarník Predrag Petrovič Lopižar jako jediný vyrábí zvláštní červenou keramiku, kterou drtí do glazury a přidává červený křemen. Hliněné nádoby se posléze nepálí v pecích, ale na otevřeném ohni. Do druhé světové války bylo ve Velkém Iži osmdesát řemeslnických rodin, které měli monopol na prodej keramiky po celém Jadranu od Triestu až po Albánii. Dnes tradiční ižskou keramiku vyrábí se svou manželkou jen on sám.

Každým rokem v červenci zde probíhá “Ižská slavnost” («Iška fešta»). Tradice tohoto svátku pochází z antických dob. Návštěvníci mohou spatřit ostrovany v tradičních krojích, poslechnout si typické zdejší písně, shlédnout lidové tance a ochutnat domácí jídla. Zúčastní se i volby ižského krále, jehož doba vlády trvá jeden rok.

Podnebí ostrova je velmi příjemné, najdete zde bohatou středozemní vegetaci, zejména lesní porosty. Krajina je mírně zvlněná, nejvyšším bodem je 168 metrů vysoký vrch s názvem Korinjak. Pokud se rozhodnete na něj vystoupit, odměnou vám bude výhled na celé zadarské souostroví. Iž je protkán množstvím turistických i cyklistických tras. Oblíbili si jej však také vyznavači vodních sportů, zejména tedy jachtaři a surfaři. Iž má zajištěno pravidelné dopravní spojení linkovými trajekty se Zadarem a s ostrovem Dugi Otok.

Ostrov Iž oceňují také jachtaři pro jeho blízkost ke Kornatským ostrovům. Na Iži (Iž Veli) je také dobře vybavená marina – jachtařský přístav.

Duši ostrova Iž vystihují slova místního spisovatele a básníka Slavko Govorčina –,,Z ostrova můžeš odejít, ale nemůžeš na něj nikdy zapomenout,“ jak se říká v povídce Sníh na Iži.

SHARE
Previous articleGangaro
Next articleDugi Otok

LEAVE A REPLY